Po druhé světové válce byly k městu připojeny Kukleny, Malšovice, Svobodné Dvory, Pražské Předměstí, Slezské Předměstí, Pouchov, Plácky a Věkoše a vznikl tak tzv. Velký Hradec Králové. Vzrostl tím počet obyvatel a zároveň se zvýšila prestiž Hradce Králové jako centra severovýchodních Čech. Město muselo urychleně řešit výstavbu domů, vznikla nová sídliště.
Z hlediska kombinace výstavby a zeleně patří k nejvydařenějším sídliště Labská kotlina I, jehož stavba započala v roce 1947. Jedná se o první funkcionalistické poválečné sídliště v Hradci Králové. Architekti vycházeli z návrhu Gočárovy prostorové koncepce, podle které byla uvolněna část kotlin řeky od obytné zástavby a zvětšila se funkce zeleně. Pro sídliště je charakteristické čisté řádkování budov doplněné zelenými plochami. Výstavba byla dokončena roku 1955.
Na toto sídliště navazuje Střelecká ulice, která tvoří jednu z částí Gočárova okruhu v Hradci Králové. Ve Střelecké ulici je čtyřproudá silnice podélně rozdělena dvouřadým stromořadím lip, jilmů a jírovců. V lednu 2017 město začalo chystat rekonstrukci tohoto stromořadí, do které jsou zahrnuty odborné řezy, kácení starých stromů a nová výsadba. Největší proměnou prochází oblast mezi křižovatkami Gočárova a V Lipkách, kde jsou stávající lípy nahrazovány novou výsadbou platanů. Rekonstrukce stromořadí mezi křižovatkami V Lipkách a U Soutoku je plánována na více let. Předpokládá se zachování stávající druhové skladby.
1 – bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus)
2 – bříza jacquemontova (Betula jacquemontii)
3 – douglaska sivá (Pseudotsuga glauca)
4 – douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii)
5 – jedle korejská (Abies koreana)
6 – jeřáb prostřední (Sorbus intermedia)
7 – kalina obecná (Viburnum opulus)
8 – kalina vrásčitolistá (Viburnum rhytidophyllum)
9 – korkovník amurský (Phellodendron amurense)
10 – meruzalka krvavá (Ribes sanguineum)
11 – metasekvoje čínská (Metasequoia glyptostroboides)
12 – morušovník (Morus sp.)
13 – zmarlika čínská (Cercis chinensis)
