čeleď morušovité, Moraceae
Morušovník je v ČR zavlečený. Nejčastěji se pěstují morušovník bílý nebo morušovník černý. V parcích v Hradci Králové jsou s největší pravděpodobností pěstováni jedinci, kteří vznikli naroubováním morušovníku černého nebo morušovníku červeného na podnož morušovníku bílého.
morušovník bílý, Morus alba
Původ: Čína, Korea
Biotop v původním areálu: rozvolněné lesy a svahy od nížin do hor
Habitus: Keř či strom vysoký až 17 m. Koruna má kulovitý tvar. Kůra kmene je šedo-hnědá.
List: Eliptický až okrouhlý list je na okraji hrubě pilovitý. Čepel je celistvá, nebo nepravidelně vykrajovaná, na vrcholu tupá nebo špičatá. Na rubu u žilnatiny vyrůstají chomáčky chlupů.
Květ, plod: Kvete v květnu až červnu. Zralé plody mají různou barvu od bílé až po tmavě fialovou. Moruše jsou nasládlé.
Zajímavost: Jedinci pěstovaní na této lokalitě jsou pravděpodobně kříženci morušovníku bílého a černého. Nesou totiž znaky obou druhů.
morušovník černý, Morus nigra
Původ: Z Asie
Biotop v původním areálu: teplá, slunná místa
Habitus: Strom se širokou korunou a větvemi často skloněnými až k zemi. Dorůstá výšky okolo 10 m. Jeho kůra je hnědá a letorosty jsou jemně chlupaté.
List: Vejčité listy mají srdčitou bázi, na okraji jsou hrubě pilovité a na vrcholu zašpičatělé. Bývají celistvé, ale mohou být členěny i na několik laloků. Na líci jsou drsné a na rubu jsou u žilek přítomny chomáčky chlupů.
Květ, plod: Kvete v květnu v jednopohlavních jehnědách. Zralé plody mají tmavě červenou až černou barvu a jsou sladkokyselé. Po rozemnutí barví.
Zajímavost: Moruše se pěstují jako ovocné dřeviny. Jejich plody se dají využít pro výrobu marmelád, vína či se přidávají do salátů. Na listech si pochutnává bourec morušový, motýl známý v souvislosti s přírodním hedvábím.
