ruj vlasatá (Cotinus coggygria)

čeleď ledviníkovité, Anacardiaceae

Původ: J Evropa, Kavkaz, Malá Asie, Himálaj, stř. Čína

Biotop v původním areálu: skalnaté svahy, světlé lesy, suché, vápenaté půdy

Habitus: Keř až nízký strom kulovitého tvaru dorůstající do výšky 1–3 m. Dřevo má žluté, vonící po mrkvi a na řezu roní vodové mléko. Mladé větvičky mají nafialovělou až karmínovou barvu, ve stáří šednou.  

List: Střídavě postavené listy jsou celokrajné, na vrcholu zaoblené či mírně vykrojené. Mají eliptický až obvejčitý tvar. Přirozeně jsou zelené barvy, některé kultivary mají listy vínově červené. 

Květ, plod: Laty žlutavých květů rostou vzhůru a jsou bohatě větvené. Květní stopky se po opadu květů prodlužují a hustě porůstají dlouhými chlupy. Plodem jsou tmavě hnědé smáčknuté peckovice s vytrvalým kalichem.

Zajímavost: V cizině je tato rostlina pěstována na plantážích pro zisk tříslovin z listů. Je také vysazována do větrolamů. Její dřevo se využívá v řezbářství nebo na výrobu obrazových rámů.