buk lesní (Fagus sylvatica)

Původ: Evropa, proto původní i v ČR

Biotop v původním areálu: lesy od pahorkatin až po hory

Habitus: Opadavý strom s rozložitě vyklenutou korunou dorůstající výšky až 50 m. Borku má šedou a hladkou, jen občas rozpukanou.

List: Listy mají krátké řapíky a eliptickou, mělce zubatou a na okraji zvlněnou čepel. Ta je na svrchní straně lesklá a lysá. Rubová strana je světlejší, na okraji a na žilkách pýřitá.

Květ, plod: Kvete v dubnu až květnu. Květy jsou nenápadné, jednopohlavné a opyluje je vítr.  Žluté samčí květy vyrůstají na kulovitých dlouze stopkatých jehnědách. Samičí květy vyrůstají v červenavých číškách na konci větví. Bukvice se skládají z několika hnědých trojbokých nažek uzavřených v dřevnaté a ostnité číšce, která se otevírá 4 chlopněmi. Listy se na podzim zbarvují do žluté, červené i tmavě hnědé.

Zajímavost: Vyšlechtěno je velké množství kultivarů s odlišným habitatem nebo barvou listů. Strom lze proto vysazovat jako dominantní solitér v parcích i jako součást živých plotů v zahradách. Dožívá se až 400 let. Nažky se v době nouze drtily na mouku.