jedle řecká (Abies cephalonica)

Čeleď borovicovité, Pinaceae

Původ: endemit středního a jižního pevninského Řecka

Biotop v původním areálu: horské lesy do nadmořské výšky 2 000 m, tvoří horní hranici lesa

Habitus: Strom dorůstající do výšky 30 m (při horní hranici lesa má menší vzrůst). Koruna je pyramidální, hustá, většinou zavětvená až k zemi.

List: Jehlice jsou 2 cm dlouhé, tuhé, pichlavě špičaté, tmavě zelené, na rubu se dvěma bílými pruhy.

Květ, plod: Šišky vyrůstají směrem vzhůru, mohou být až 20 cm dlouhé a vyčnívají z nich podpůrné šupiny. Dozrávají v pozdním létě a neopadávají vcelku, ale postupně se rozpadají ještě na stromě.

Zajímavosti: Porost jedle řecké v nadmořské výšce 800–1 600 m na ostrově Kefalonia je od roku 1962 chráněn v národním parku Ainos.

kryptomerie japonská, Cryptomeria japonica

čeleď cypřišovité, Cupressaceae

Původ: Japonsko a jihovýchod Číny

Biotop v původním areálu: lesy v pásmu od 600 do 1 200 m n. m.

Habitus: Stálezelený až 50 m vysoký strom s kuželovitou korunou s větvemi svěšenými k zemi, ale se zdviženými špičkami. Borka je červeno-hnědá, svisle brázditá a odlupuje se v pruzích.

List: Jehlice jsou tmavě zelené, srpovitě zahnuté a na větvičce vyrůstají ve šroubovici. Přes zimu se zbarvují do červeno-hněda.

Květ, plod: Tento jednodomý strom má žluté a oválné samčí šištice, samičí šištice jsou zelené a mají tvar růžice. Šišky jsou kulovité a dřevnatějí.

Zajímavosti: Rod kryptomerie je monotypický, zahrnuje pouze tento jediný druh. Ve své domovině může dorůstat do výšky až 70 m. Je dlouhověký, dožívá se 350 let, výjimečně dokonce i více než 900 let. Patří k nejstarším druhům dřevin na Zemi.